Akce / Rozhovor s Pavlem Nedvědem po zápase legend
V Edenu znovu sklízel bouřlivé ovace téměř patnácti tisícovek diváků a sám si naplno vychutnával nezapomenutelný podvečer. Pavel Nedvěd jako kapitán dovedl v pondělní repríze finále mistrovství Evropy 1996 české barvy k vítězství nad Německem 6:3 a po utkání netajil, jak rád by ještě někdy podobný „mač“ odehrál. V nejlepším fotbalistovi Evropy z roku 2003 zase ožily vzpomínky na památné reprezentační časy a mezi starými známými byl ve svém živlu…
Pavle, co říkáte na pondělní zápas a výhru nad Německem?
„Super akce! Chtěli jsme si zahrát dobrý fotbal, a protože neradi prohráváme, tak jsme si řekli si, že zkusíme zvítězit. Nevěděli jsme sice, jak na tom Němci budou, ale nikdy není jednoduché je porazit. Oni na hřišti pokaždé hodně koušou, takže si výhry moc ceníme. Uspět proti nim je pokaždé výborné. V Edenu navíc byla skvělá kulisa a divákům patří dík za to, v jakém počtu dorazili. Výtěžek z celé akce navíc jde na podporu Nadaci fotbalových internacionálů, což je další skvělá věc. Pavel Kuka a jeho tým celou akce zorganizovali výborně.“
Překvapila Vás vysoká výhra českého týmu?
„Možná jsme na hřišti měli trochu nižší věkový průměr, což může být výhoda, ale stejně to nebylo vůbec jednoduché. Zaběhali jsme si dost, dali pěkné góly a tentokrát bylo ze všeho nejdůležitější, že se lidi pobavili. A jak jsem už říkal: výhra nad Německem se počítá. V každém zápase.“
Sám jste měl několikrát blízko ke skórování, co chybělo k úspěšnému dotažení?
„Ale já byl vždycky takovej, že mi to většinou nevycházelo – z dálky ani zblízka (úsměv). Jinak ostatní naši kluci dali krásné góly a bylo se na co koukat. Chtěli jsme se předvést v dobrém světle a myslím, že se to podle reakcí na stadionu povedlo. Kdyby se někdy něco podobného zopakovalo, lidi by zase určitě přišli.“
Na hřišti zase fungovala Vaše spolupráce s Karlem Poborským, jako za starých časů…
„S Karlem to je tak jednoduché… Nevím, kdy jsme spolu hráli naposledy, ale on pokaždé moc dobře ví, kdy a kde na hřišti být. Naše souhra pořád funguje, i když spolu už dávno netrénujeme.“
Nečekanou hvězdou závěru zápasu se stal brankář Ladislav Maier. Co jste říkal na jeho zákroky proti německým střelcům?
„Láďa byl skvělej! Když už skákal na druhou stranu, tak šel balón vedle (smích). A co šlo do brány, to pochytal. Takže fantastické představení. Ale i ostatní kluci hráli moc dobře. Páťa Berger na tom je výborně, Karel Poborný a Honza Koller to samé… Dina (Kollera) jsme vzali jako jediného, který nebyl v Anglii, ale zapadl a je nám samozřejmě hodně platný.“
Co jste si na hřišti vyprávěli s německou legendou Lotharem Matthäusem?
„On trošku nadával. Že prý moc běháme a jsme proti němu příliš mladí (úsměv). Každopádně je stále vidět, že Němci jsou páni fotbalisti a mají to pořád v noze. V Edenu se zase kousli, a když jim to už tolik neběhalo, opravdu jsme to neměli jednoduché. Oni pořád valí až do konce a nás to stálo dost sil. Ten konečný rozdíl o tři góly možná úplně neodpovídá.“
Jak by se Vám v budoucnu zamlouvalo zopakování podobné akce?
„Za to bych byl moc rád. Takových akcí bychom do České republiky měli dostat víc. Protože jak je vidět, lidi je mají rádi. Navíc pokaždé pomůžeme dobré věci, po čase se vidíme se starými kamarády a uděláme si hezké odpoledne.“
Co byste řekl třeba na odvetu za semifinále ME 2004 s Řeckem?
„No… Přitom trenér Řeků Rehhagel teď byl na lavičce s Němci v Edenu! Mohli bychom něco vymyslet, abychom jim to také vrátili (úsměv). Uvidíme, třeba je někdy pozveme. Bylo by to fajn. My rozhodně pokaždé na takový zápas přijedeme rádi.“